4CD WEB

Tip: V profilu si můžete uložit fotky.

Přihlášení

Filtr

Příspěvky od 

Komentáře

O stránce

Komentáře akcí, zprávy, oznámení a jiné nudné věci naleznete právě zde.

1 2 3 4 5 6

Fotky od Mikiho

Fotogalerie

Miki poslal pár fotek, jedním slovem: fotogalerie A to je vše, přátelé.

Honza

Turnaj abiturientu 2004

Turnaj abiturientu

Nevyhrali jsme, takze jen strucne (: Hned z rana jsem trosku vydesil me drahe spoluhrace - Davida Harazima, Pavla Kremiskeho a Davida Horutu, protoze jsem diky par pivkam ze vcerejska malinko zaspal a prisel o pul hodky pozdeji, ackoli to mam nejblize. Meli radost! ;)

Ucast tymu byla tento rok extremni - 8 druzstev! (1989,97, 2x 2001, 02 - 05) Proto vznikly dve skupiny.

Hned prvni zapas byl pro nas dost tezky orisek. Vrazedne tempo, vyrovnany boj a nervy az do konce, tak se to da popsat. Nastoupili jsme s Liborem Klapuchem proti soucasnemu tymu GMK(takze maturanti 2005), byl to opravdu pekny zapas, individualne jsme se jim mohli rovnat(to vlastne ne, samozrejme jsme byli lepsi ;) ), ale souper mel vice stesti a porazil nas o jeden jediny kos - 22:20. To samotne nas ani netrapilo(fakt pekny zapas i vykon), ale jen do doby, nez jsme se dozvedeli, ze se playoff konat nebude a v konecne fazi se bude hrat - prvni ze skupiny o prvni misto, druzi o treti apod. Tim jsme ztratili sanci turnaj vyhrat, skoda. Jen bych jeste rad poznamenal, ze tym GMK pak jeste dostal od Hromady skoro vynadane, ze s nami meli takovy problem (:.

Druhy zapas jsme jako vzdy hrali az po dvou a pul hodinove pauze, ale souper byl rekneme z tech slabsich. Od souperu dostal pridel 32:2, pozdeji 36:9, ale my si ho vychutnali zcela a to nejlepsim vysledkem turnaje - 46:6. Padalo nam tam vse, mi samotnemu asi 4 trojky a dvojtakty vsechny - vysel mi i dvojtakt s micem kolem tela a pod nohou. Ale ostatnim to samozrejme slo taky!. Zde musim zminit, jak bylo rozkosne, kdyz za nas tym nastupovaly obe ?zvirata? (:(rozumejte Pavel Kreminsky i s mladsim brachou Petrem(?) (: )

Treti zapas byl naprosto hrozny, s basketbalem mnoho spolecneho nemel, hralo se velice neciste, rekl bych az prasacky. Hrali jsme proti Klapuchovi a spol. a nikdo ani nevime, proc se to zvrhlo. Tuto bitvu jsme vyhrali 24:18, ale stalo nas to dost modrin a zapas pokazil cely dojem z turnaje.

Jak jsem jiz rekl, z druheho mista ve skupine jsme mohli bojovat uz jen o treti pozici. Zde nas cekal Martinasek s Bergerem a jeho tym. Ackoli jsme na tom s vyskou nebyli spatne, pod kosem to neslo a to jak v obrane, tak ani v utoku :) Navic nikomu prvni minuty nesla strelba, kos byl zkratka zaklety. Ackoli jsme potom zabrali a zacli souperuv naskok stahovat, utkani se nam jiz nepodarilo zvratit. Ale verim, ze by nam stacilo jen par minutek navic. Ale i tak vysledek 22:21 neni ostudou a taktez celkove ctvrte misto.

Kdybych to mel vse shrnout, tak tento rocnik turnaje vyhrali gymplaci 2005, ve finale prehrali celkem suverene(31:22 nebo tak nejak (: ) rocnik 2001 - A. A nas vykon? O tom si udelejte obrazek sami - 20:22 s vitezi, 46:6, 24:18 a 21:22. Ctvrte misto se nam nezda az tak spravedlive, ale co, ostudu jsme neudelali a vzhledem k poctu tymu to asi ani jinak casove udelat neslo.
Vojta

Čekání na azyl

sobota 20.11. od 17.00 hod., NoD-Roxy, Dlouhá 33, Praha 1
Dlouhodobě připravovaný program s uprchlíky ze střediska veStráži pod Ralskem. Přijd´te se v sobotu podívat, vstup je zdarma a hlavním organizátorem zdaleka nejsem já, nebojte se. Opisuju program, bo jsem levý tu přidat soubor s pozvánkou. Propagace stojí za prd, takže o tom zkuste říct někomu dalšímu, at´ tam nejsme s uprchlíky sami. Věci z programu poběží paralelně, takže nemusíte vidět, co vás nezajímá, ale bude tam hrát kapela a bude tam jídlo, tak to třeba zkuste. Jirka Bělunek

*výstava fotografií a dětských obrázků
*projekce filmu o azylové problematice
*beseda s právničkou Věrou Honuškovou, novinářem Jaromírem Štětinou a Hanou Bečkovou ze Správy uprchlických zařízení
*hudební a taneční vystoupení žadatelů o azyl
*ochutnávky národních jídel
koncert skupiny Ketanes (rompop)
Jiri

Zde jsou fotky

Pozdrav z Sendai - 3.dil

Vylet s Martinou:

Jel jsem s Martinou na pruzkum města. Cesta byla clenita, prekonali jsme několik kopcu. Zamirili jsme nejdriv do supermaketu Jusco. Cestou jsem potreboval napumpovat předni kolo, tak jsem zajel do benzinky. Bylo tam několik chlapiku od benzinky, docela se na me zirali když videli ze se chystam kolo pumpovat . Nakonec mi jeden prisel pomahat. Nerozumel jsem mu, jen jsem mu podekoval. Ptal jsem se pak Martiny, rekla mi ze jsem snad první clovek, který pumpuje kolo u bezinky hadici pro auta. No sorry J. Kousek od Jusca je 100metrova socha budha Daikanon. Ta socha neslouzi v zadnem pripade jako majak, nybrz jako vyjadreni viry Japoncu !!! Oni chodi casto do padogy, vetsinou cela rodina. U te sochy ale neni zadna padoga, jen tam jsou zvony (foto tam stojim), muzete si tam neco prat. Jinak ta socha je obrovska, je videt pres cele mesto. Muzete jit po schodech (nebo jet vytahem nahoru), ale se musi platit 500 yen. Me se tak vysoke vstupne platit nechtelo, navic v centru je tolik mrakodrapu, ve kterych se muze zdarma jet az na strechu. Potom jsme se jeli podivat do nejvetsiho prirodniho parku v Sendai. Slovo prirodni je v pravem smyslu. Tam se nesmi ani na kole, cesticky jsou z hliny. Jsou tam 2 velka jezera, sem tam je nejaky vyhlidkove místo. Je to moc pekne místo.

Kolo:

Jak jsem napsal, pujcil jsem si za zacatku kolo od Vieta, a pak jsem to kolo uvedl do nefunkcniho stavu. Tak jsem potom musel pohybovat svymi vlastnimi nohami. Každý den jsem sel do skoly tam a zpatky. Musel jsem takto prezit asi tyden nez prisel na den D, bazar starych kol od Mori group. Prisel jsem na bazar o hodinu driv (myslel jsem ze tim driv tim lip). Ale bylo nas hodne, měli tam jen 20 kusu, muselo se proto delat ve forme loterie. Vytahnes si cislo a cekas jestli to tvoje je stastne cislo. Ma sance byla od zacatku jasna. Vytahl jsem si totiž 13. A jak jinak, zadne kolo na me nezbylo. Avsak, mel jsem stesti v nestesti, jedna znama z Mori group po skonceni bazaru mi pomohla koupit jedno starsi kolo od chlapika, který organizuje ten bazar. Zavezla me k nemu a koupil jsem kolo (na fotce) za 4000 yenu, bohuzel ma od vcerejska mensi problem, da se s tim zatim jet, ale musim ho reklamovat, at mi ho opravi.

Japonstina a první lekce

S tou japonstinou se budu muset vice snazit. Uz umim nekolik zakladnich vet. Je to porad malo, bo jsem linej. Jinak každý Cech umi trochu japonsky. Slysite často v japonstine tri frazi: ANO, JE TO, ČO TO MATE. První dve jsou jejich pomocne frazi pri mluveni (nevim jak se jim presne rekne), ta treti znamena Pockejte chvili. Opravdu je pouzivaji hodne často.

V prvni lekci japonstiny jsme si pripadali vsichni jako prvnaci. Ucili jsme se cist japonske slabiky.Ja jsem to suverene zvladl nejlip ze vsech, ale pro kamarada z Francie nektere slabiky byly nevyslovitelne. Bohuzel, zustal jsem jen u tech slabik. V ostatnich ohledech (slovni zasoba, japonska abeceda, ..) jsem suverene nejhorsi ! Navic jsem mel nehodu. Na zacatku hodiny jsem sel ke kosu vyhodit zvykacku. Ta se mi bohuzel prilepila na obou ruce, nakonec mi pomohla mlada ucitelka tim ze mi podala kapesnik. No, ostatni se poradne chechtali. Kazdy z nas musel behem cviceni priradit japonske znaky (hiragana) k odpovidajicim slabikam. Jelikoz zadny znak jsem neznal, tak ani nevim v jake poloze maji byt. U te tabule jsem kazdy znak zkousel tocit v obou smerech, stejne mi museli nakonec rict jak to ma byt. Nastesti mi mozek jeste trochu funguje, prisel jsem na princip abecedy a priradil jsem vsechny znaky spravne. Jinak hodina se nam velmi libila. Ucitelka nas spravnym smerem vedla !!!


Počasí:

Nenechte se mylit, podle fotek se vam urcite zda ze je tu pekne počasí. Ono je to spis naopak. Často prsi, vlastne prsi skoro každý CELY den. Každý tyden je totiž nejaky tajfun, takze prsi před i po nem. Sendai lezi dost na severu, takze sem tajfun nedorazi. Zazil jsem jen par dni slunecnych, ale stoji to za to. Vsude je nadherne. Je tu porad teplo, denní teplota je kolem 17-20 celsia, nocni kolem 10-12.

Tohoku univerzita: studijni oddeleni fakulty strojni

Tady kazky department ma svůj office, oddeleni infomace a papirovani. Je to tym asi 10 lidi. Studenti se vetsinou obraceji na svoje oddeleni. Jinak existuje studjni oddleni pro celou fakultu. Je tam hodne lidi (min 30). Vždy vam ochotne poradi s jakoukoliv informaci.

Internet:

Puvodne jsem chtel poridit internet k sobe do pokoje. Ale od te doby, kdy jsem zacal chodit do labu, jsem si to rozmyslel. V labu jsem do 8h vecer, zpatky do kolej jsem kolem 8.30, uvarim vecu, a muzu jit spat. Jinak v labu jsem pripojen do 100Mb site. Obcas to jde strasne pomalu.

International festival + Seznameni s vietnamskou Kulturou

Dne 10.10 se konal international festival primo v koleji. Slo hlavne o jidlo. Studenti si pripravili svoje tradicni jidla a prodavali je u stanku navstevnikum. Bylo to tam velky vyber pestrych jidel ze všech svetadilu (krome teda antarktidy). České jidlo tam chybelo, protože Cechu je malo a neumeji ve dvou varit jidlo pro x krat 100 zaludku. Vietnamske jidlo ale bylo. A hned 3, nejvic ze všech : polevka pho, jarni zavitky a bun cha (ryzove nudle s opekanym masem). Krome vietnamskych jidel, vyzkousel jsem Taiwanske, Africke, Thaiske, další uz si napamatuju. Ale nejvic mi chutnal africky peceny banan. Krome jidel byla tam ruzna vytoupeni: zpevy, fashion show of traditional clothes,… Nejvic se mi libilo vystoupeni japonskeho bubeneckého (bubny) sboru. Hrali uzasne, supr zazitek. Festival byl povedeny, jen nam počasí nepralo, den před tim lilo, travnik byl nacusany vodou. Takze mate hned z toho kilo bahno v botach.
Jelikoz mi krajani neprodali vse jidlo, rozhodli se ze si usporadame vlastní party. Seslo se tam asi 30 mych krajanu a několik japonskych pratel. Musel jsem se predstavit a odpovidat na několik otazek typu: jakou manzelku bych chtel, jake jsou Cesky,… tak jsem jim rek ze Cesky jsou nej a oni na to ze uz vedi proc jsem se odstehoval do Ceska. Byla tam i Martina. Taktez se musela predstavit a musela odpovidat na dost neprijemne otazky. Ale prezila to. Jinak party mela rodinnou atmostferu, byla hodne vesela.
Po party jsme sli na diskoteku, soucast festivalu. Tam jsme dlouho nezustali, protože nekomu napadlo ze muzeme do města hrat bowling. No, bowling je stejny, jen hala je trosku jina. Vstoupil jsem do haly koukal jsem. Oni nemaji několik drahy, nybrz rovnou 60!!!! Je to proste obrovkou halu, plny lidi. Me by zajimalo jake je to v Tokyu.

Nedavno se konalo predtaveni o Vietnamu. Bylo to pro me zvlastni prilezitost. Videl jsem věci, které jsem uz dlouho nevidel. Byla tam i Hue, studuje japonstinu, delala tam jako pruvodkyne, hrala nam na jednom hudebnim nastroji. Bylo to moc pekne.

Zajimavost: Sendai station a strihani vlasu

Potreboval jsem si vlasy strihat. Slysel jsem ze v nadrazi je nejlevnejsi strihani za 1000 yenu (250 Kc). Nevedel jsem kde to je tak jsem se vydal na pruzkum. Cele nadrazi je vlastne obrovsky supermarket. Tech obchodu je opravdu mnoho. Uplne nahore jezdi Shinkazen, který jsem videl jen z daleka, bo do vnitr se dostanu jen s listkem. Podle popisu zamestnacu u Infomation jsem nasel jedno místo na strihani. Na dverich je nejaky napis, dival jsem se na nej J a sel dovnitr. No, uvnitr zarila cistota, supermoderni vybaveni: elektricke kreslo, …
Obluha k vam chovaji jako ke krali. Jeden tam umel trosku anglicky, ale stejne jsem musel pouzit několik frazi, které mi napsala Martina. Řekl jsem mu japonsky ze bych chtel vlasy zkratit, on na to ukazal 2 fotky, na kterych jsou podobne uces jaky mam. Nakonec jsem musel vytahnout svoji fotku, na který je videt muj uces. Spokojene mi podekoval, ze uz vi co ma strihat. Nejdriv me obaloval peti vrstvami rucniku. Strihal mi strasne peclive, hral s kazdym vlasem. Me valstne obsluhoval dva, jeden tomu druhemu podaval nastroje. Ja jsem mezitim pozoroval přes zrcadlo další kreslo, kde zakaznik si preje holeni. No, bylo to hotovy show. Každý pohyb kadernika je velmi precizni a jemny. Holky na ne nemaji. Nechal jsem si umyt vlasy, je to tady jinak, musite se naklonit do predu. Po myti mi nabidl x dalších uprav. Odmitl jsem je, protože je nepotrebuju a sel jsem zaplatit. No platit jsem dost, 2500 yenu, není to totiž kadernictvi , do ktereho jsem puvodne chtel. Ostatní mi rekli ze je porad normalni cena. Tak budis! Zazitek urcite byl!

Miki

1 2 3 4 5 6

made and webmastered by Honza, some rights reserved